Rozcestník s odpočívadlem Senařov protíná několik turistických tras, cyklotras, která vedou na zajímavá místa. Západním směrem se dostanete přes střelnici do krásné obce Moravské Kninice. Severním směrem vás cesta zavede do Chudčic. Jižním směrem se dostanete do Rozdrojovic. V Senařově naleznete též různé odrůdy jabloní:
Gdanský hranáč
Velmi stará odrůda, pravděpodobně českého původu. V 17. století prý byla zanesena českými exulanty do Pobaltí. Byla hojně rozšířena po celé Evropě, pěstovala se zejména v Německu. U nás známá pod lidovým označením Rybízlové, Římské nebo Malinové. Roste bujně a vytváří velkou, kulovitou, později široce rozložitou korunu. Plodí středně brzy, hojně a méně pravidelně. Vysoká odolnost proti mrazu, trpí silně strupovistostí. Typickým znakem je ostrý šev, táhnoucí se po celé délce plodu od kalicha ke stopce. Plody mají všestranné použití, s oblibou se moštují a používají na výrobu jablečného vína.
Vejlímek červený
Velmi stará odrůda neznámého původu, pravděpodobně českého. Podobně jako u Gdánského hranáče se traduje, že ji po Bílé Hoře přenesli čeští exulanti do Pobaltí. Sklízí se v říjnu, dozrává v prosinci, vydrží do května. Dnes poměrně vzácná odrůda, stolní odrůda i na zpracování.
Grávštýnské jablko
Stará odrůda známá již v 18. století, pochází z Německa, u nás se jí lidově říká Hedvábky nebo Funtové. Strom má bujný vzrůst, vytváří vysokou široce kulovitou korunu s převyslými větvemi. Plodí pozdě až velmi pozdě, jen středně. Plody intenzivně voní, patří k nejchutnějším podzimním odrůdám, jablíčka jsou šťavnatá s harmonickou chutí a s nezapomenutelnou intenzivní vůní. Padané lze zužitkovat na moštování, výrobu vína a destilátu.
Míšeňské jablko
Pro jablko Míšeňské, které považujeme za naše národní, se zase vedly na Šumavě a v Jižních Čechách vášnivé spory s Němci. Historické záznamy praví, že zemský hofmistr Jiří z Lobkovic zaslal v roce 1592 papeži Klimentu VIII. do Říma několik semínek této odrůdy. Vyskytuje se již jen zřídka, do Německa jí pravděpodobně přinesli čeští exulanti po bitvě na Bílé hoře, stejně jako odrůdu „Gdanský hranáč“ a „Vejlímek Červený“. Strom roste středně bujně až slaběji, pomalu, vytváří mohutné husté koruny. Plodí velice pozdě a většinou málo. Plody se využívají na sušení, k přípravě povidel a na výrobu ovocného vína.
Foto © Ing. Hana Lepková
