Heliosféra je podobou Slunce v ultrafialovém oboru elektromagnetického spektra. Na těchto vlnových délkách se totiž zviditelní lidskému zraku jinak unikající jevy, především řada mimořádně silných erupcí, tedy výtrysků žhavého plazmatu. S erupcemi kontrastují temné filamenty, jak označujeme výrony chladnější hmoty vláknitého tvaru, či velké koronální díry, což jsou oblasti, z nichž sluneční vítr „vyfoukává“ materiál do okolního kosmického prostoru.

Model vznikl díky záběrům z vesmírné observatoře Solar Dynamics Observatory, která je v současné době nejdokonalejší sondou sledující naši denní hvězdu. K jeho sestavení bylo nezbytné složit celkem 84 750 surových snímků, pořízených na sklonku roku 2014, o celkovém objemu 2,6 TB.