Ostatky mučedníka sv. Bonifáce, vyzvednuté z římských Kalistových katakomb, byly pro kostel Sv. Mikuláše ve Znojmě získány zásluhou faráře Šebestiána Falseneckra. Původně byly určeny pro klášter ve Filingenu v Rakousku. Darování a potvrzení pravosti ostatků potvrdil papež Benedikt XIV r. 1741. Do Znojma je přepravili manželé Matyáš a Markéta Zornovi. Znojemské řeholní sestry sv. Kláry je potom upravily a ozdobily v barokním stylu do skleněné rakve. 7. června 1750 byly ostatky slavnostně přeneseny do kostela sv. Mikuláše a uloženy v presbytáři proti sakristii v dřevěném sarkofágu s baldachýnem. Sv. Bonifác byl při tom prohlášen za patrona města. Jedná se o jednoho z mnoha římských mučedníků z prvních křesťanských století, o kterém je známo pouze jeho jméno.
Při čištění a opravě v březnu a dubnu 2012 se zjistilo:
Kostra je téměř celá, všechny kosti jsou obalené a obšité tenkým bílým plátnem, v kloubech spojené silným drátem, aby kostra držela pohromadě. Pouze dlaně a prsty rukou a šlapadla nohou jsou nahrazené řezbami ze dřeva. Kosti nejsou nějak zvlášť specielně označené, jsou poměrně dobře zachované. Nezdá se, že by kostra byla doplňovaná nějakými jinými kostmi, zvláště když scházející drobné kosti konců rukou a nohou jsou nahrazené dřevěnými. Plastický trup postavy je také ze dřeva. Na lebce je pravá spánková část vyspravena nalepeným tvrzeným plátnem, podobně dolní čelist je také očividně slepovaná. Vzhledem k poměrně dobře zachovaným ostatním částem skeletu se dá usoudit, že rozbití části lebky může souviset s násilnou smrtí mučedníka. V horní čelisti je zachováno 8 zubů, v dolní mimo asi 3 chybějící jsou zachovány všechny. Zuby jsou velmi málo opotřebované. Na lebce jsou ještě zbytky nečistot z hrobu.
Součástí ostatků je také malá nádobka z nečištěného barevného skla, na které je připevněn nápis: Vas Sanquinis S. Bonifacii Martyris Roma adeptum 26. Martii 1741. (Nádoba s krví s. Bonifáce, mučedníka, z Říma vydáno 26. 3. 1741.) Nádobka je prázdná, není uzpůsobená na uzavření, pravděpodobněji tedy v ní byly vonné látky a kadidlo, které se při pohřbu v katakombách obvykle ukládaly spolu s mrtvým tělem do hrobu. Zvláště kadidlo bývá znakem úcty mučedníků. Po celém těle je stříbrnými špendlíky různé velikosti připevněno množství barokních ozdob (asi 250) ze zlatých drátků, barevných sklíček a umělých květin. Na 3 ozdobách u hlavy jsou ve skleněných kamenech ještě zality 3 malé zlaté obrázky sv. Josefa, sv. Antonína Paduánského a sv. Jana Nepomuckého.
Všechny ozdoby se vyčistily od nánosu prachu a zašlosti. Vyřadily se jen některé umělé květiny vyrobené pouze z textilu nebo z papíru, které už nebylo možné vyčistit. Ty jsou uloženy ve zvláštní schránce v menze pod relikviářem. Na pozadí rakve byla použita látka ze starých církevních textilií.
Text přejat z www.farnostznojmo.cz
Fota © Ing. Hana Lepková
